zrzka ve světě na Blog.cz

BLOG PŘESMĚROVÁN NA ADRESU http://mejvis.blogspot.com/

Tady to je děs, takže jsem přešla ze googlu... :) a myslím, že se vám tam bude taky víc líbit. Jen čekujte:)

Krémový střed, křupaný korpus a neskutečná vůně linucí se až k sousedům... Cheesecake je dobrý jenom z poctivých a kvalitních surovin bez přidané chémie, cheesecake je skutečný sýrový dort!

proč?: protože to je od Google a já mám Google ráda, protože je to stabilnější, mám víc možností ohledně HTML... :) Je toho mnohem víc, ale je moc pozdě večer abych si na všechno vzpomněla :)

jsou divný! Každej den, když jedu trošku dál, než do školy, si říkám, že musím něco o tom napsat. Mám pocit, že páni inženýři to vymýšleli asi v Tullamore:)) Co se týče zvyknutí na druhou stranu je otázkou pár hodin za volantem. Trošku zvláštní je obrácené najíždění na kruháče (ty jsou tady hojně).. ale taky to jde.

Jet padesátkou v obci je normálka, to nikoho nepřekvapí, ale VŠUDE JINDE (ano, i na vyjetých zabahněných kolejích pro traktoristy) se jezdí 80km/hod nebo 100km/h. Pro příklad: Jedete si pohodově kolem 80-90km/h po nic moc silnici, ani nijak moc nešlapete na plyn, protože se to rozjíždí samo, najednou dlouhej kopec dolů a pod ním cedule 50km/h a asfaltka jak víno?!? najednou v kopci musíte brzdit a ani nevyužijete té krásné silnice!!... kurňa, to se musej stavět vesnice pod kopcem?!

Do našeho domu se jezdí ultra úzkou, klikatou a nepřehlednou silničkou, kde se vyhýbáte hlavně Jeepům a traktorům (a velkýmu žlutýmu školnímu autobusu!). Tady je limit, světe div se, stovka. Ale jedete maximalně padesátkou, jinak je riziko, že nečekaně někoho v zatáčce potkáte a uděláte si pěknej "ťukanec", jelikož se dva na silnici vejdete jen stěží. Přitom na lepších silnicích, a hlavně na krásných asfaltkách, kde to můžete rozbalit, máte limit jen 80km/hod... nechápu.

Irové jako řidiči jsou velmi ohleduplní, ale sem tam potkáte nějakýho magora kterej se na Vás řítí ve tmě ze zatáčky stovkou a má rozsvícené dálkáče, ale tento typ lidí nejezdí jen tady, ale všude po světě. Navíc nemusejí mít povinně rozsvícená denní světla a mohou jezdit i po jednom Guinnessu (podle mě chyba, ale nehodovost tu není největší, tak nic neříkám:) Jinak ty světla mám rozsvícená preventivně furt, mám totiž pocit, že auto je líp vidět a "přiopilá" bych do auta radši ani nesedla, protože jak se znám, tak bych někde spadla z útesu:)))

Je to tak - cítím se zase fakt dobře a je mi úplně jasný, že Vás to moc zajímat nebude :) Ale musím pár lidem poděkovat, za to že jsou.

Bylo to ráno jako každé jiné: vzbudit děcka v 7:45, donutit je snídat, donutit je vyčistit si zuby a umejt ksicht, obléci je, lunchboxy do tašek a hurá do auta směr škola. Jenže! Nevím jestli byli nějaký erupce na Slunci či co, možná jsem byla víc roztržitá než obvykle, nebo se jen blížej moje dny, ale já prostě svou úžasnou šikovností zlomila klíč v zámku... a dokonce tak, že ten klíč byl až půl centimetru vevnitř.

Něco málo mi došlo mailem, tak se ráda hned podělím s dalšími počtáři a čtenáři, co vy na to?

Věřili by jste tomu, že vše je rovno šesti? Zkuste řešení za použití jakýchkoli matematických znamének, že to nejde, ale jde, jen se musí více chtít…..

Musím se jich zeptat co si vlastně myslí na "pohled" o Česku. Například: pamatujete, jak bylo o Silvestru zatmění měsíce? Tak ten večer za mnou přišel taťka s tím, že je zatmění měsíce ať se jdu podívat - je fakt, že jsem chvilku koukala jak tele, jelikož jsem nevěděla co po mě chce. Slovo "Eclipse lunar" jsem jaksi neznala (navíc irsky zkomoleně). Ukázal mi to ve slovníku a začal s přednáškou co to vlastně zatmění je, kde se bere a jak to celý funguje...

V neděli jsem vzala auto a jela si dát shopping therappy do Ennis (30 min jízdy - město velikosti Berouna), jenže jsem si uvědomila, když jsem viděla krámy zavřený, že je jaksi fakt něděle:))) Za hodinu jsem se už vracela a jízdu zpět jsem si fakt užívala... tma, v autě teplíčko, latin music, silnice po mrazech opravená, takže rychlostní limit 100km/h (tady je fakt všude, krom vesnic, limit 100km/h což je někdy fakt šílený ba nemožný) jsem plně využila :)

Včera večer jsem měla dlouhý rozhovor s taťkou o věcech ohledně dětí a mě, říkal, že to po měsíci dělá s každou au-pair a že je to důležitý, s čímž naprosto souhlasím. Tak mi bylo sděleno,